Malá Fatra na sněžnicích

S mým partnerem Jirkou jsme se rozhodli vyrazit poprvé na sněžnice a vybrali jsme si Malou Fatru, kde jsme již byli  létě. 

Sněžnice jsme si půjčili v Rock Pointu a vyrazili jsme hned potom, co jsme se ubytovali v překrásně vytopeném domečku  obci Štefanová.  Ubytování v soukromí jsme si našli večer před odjezdem na výborném serveru slovenskehory…

Chůze na sněžnicích nám připadala zpočátku legrační, protože člověk musí chodit trochu „zeširoka“, ale po chvíli jsme  si zvykli a zabírali jsme hůlkama stejně, jako při normálním chození. V hůlkách je ale maličký rozdíl, nasazují se tzv. sněhová kolečka, která jsou podobná lyžařským. Vystoupali jsme na první kopec – Poludňový Grúň – v poměrně hlubokém sněhu, a cestou dolů, která je na sněžnicích vždycky horší a pomalejší, jsme se učili vyhledávat tu nejlepší polohu svého těla, která by byla nejvhodnější pro snadné „klouzání“ po sněžnicích dolů. No lyže by byly určitě rychlejší…

Druhý den mrzlo až praštělo, foukal silný vítr, ale bylo jasno. Vyrazili jsme tedy směrem k Velkému Rozsutci, který vypadal tak blízko a byl tak krásný…na sněžnicích jsme vykračovali, jakoby to byl nejběžnější způsob, jakým se pohybujeme odjakživa…co nás ale začalo trápit, byla velká zima a mrazivý vítr. Postupovali jsme docela rychle, abychom se zahřáli, ale na posledním rozcestí pod Rozsutcem začínalo být sněhu víc a víc, sněžnice se bořily, a nakonec tam, kde se začalo zvedat stoupání prudčeji, objevil se na skalách led a my jsme dál nemohli. Sněžnice se po ledové skále kloužou a samotné boty ještě mnohem víc. Jediné, co by zde fungovalo, by byly mačky, ale ty jsme bohužel s sebou neměli… Cestou jsme si již oblékli všechno, co jsme měli v batohu s sebou, a přesto byla stále velká zima. Museli jsme se tedy otočit zpátky a jít dolů. Nebyli jsme sami, bylo tam ještě několik lidí, kteří udělali to, co my. Viděli jsme pouze dva horaly, kteří si na skále nasazovali mačky a postupovali k vrcholu. I těm se ale v tento den nepodařilo dojít až ke křížku na vrcholu…vítr a mráz je nepustil a museli se také vrátit zpátky.

Ráno jsme vyrazili a cíl se zdál velmi blízko               ( Velký Rozsutec vlevo nahoře)

 

Velký Rozsutec (1610m)

Následující den jsme se vydali autem údolím Vrátna, kam jsme si naplánovali výstup na Velký Kriváň (1709m). Byl to nádherný výstup v jasném počasí, sněžnice nás poslouchaly a odměnou byly krásné výhledy, hlavně na Vysoké Tatry. Zpátky jsme se svezli lanovkou, protože na sněžnicích je nevýhoda sestupů, že se na nich nesvezeme, jako na běžkách. Tak když je možnost, je pro tělo a hlavně kolena šetrnější svézt se. A navíc bylo toto lyžařské středisko vstřícné běžkařům i nám, takže jízda dolů byla grátis. Poděkovali jsme a byli jsme šťastní za dnešní krásný den na Malé Fatře.

Chcete vědět víc o chůzi na sněžnicích? Jaký typ sněžnic, půjčit si a nebo pořídit vlastní? Kde jsou krásné sněžnicové túry? Jak v mapách zjistit, kudy se nejlépe půjde na sněžnicích? Jaké další potřebné vybavení je potřeba?

Odpovědi na tyto otázky i spoustu dalších vám ráda zodpovím, poradím i s organizací sněžnicové túry. Proto se ptejte!

 

Autor: Zdeňka Suchánková

"Běhání a jogging je mou dlouholetou velkou vášní. Nasbírala jsem spoustu zkušeností i vychytávek a napsala jsem pro vás ebook Jak začít běhat v každém věku, který si můžete stáhnout zdarma a začít běhat. Poradím vám, kde vzít motivaci a jak se stát z neběžce běžcem a tím si dokonale vyčistit hlavu od stresu, ušetřit peníze za sportovní potřeby a být stále fit."

Můj příběh si přečtěte zde>>

Jeden komentář u “Malá Fatra na sněžnicích”

  1. Ahoj Zdeni,
    jsem nadšen z Tvého webu a budu moc rád, když budu moci čerpat z Tvých článku a zkušeností z hor a z běhání. Přeji Tobě i Jirkovi hodně štěstí a zdraví ve Vašich dalších aktivitách.
    Sportu zdar
    Měj se krásně
    Milan Jedlička

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *