Jak opravdu splnit svoje novoroční předsevzetí


Novoroční předsevzetí

Jak si fakt splnit svoje novoroční předsevzetí

Na Nový rok jsem vyhodnotila tento článek z pohledu člověka, který si dal loni novoroční předsevzetí začít se pohybovat/běhat/chodit, aby si zlepšil svou fyzičku, zhubnul nebo zformoval svou postavu, prostě si zlepšil kvalitu života .

Co je vlastně „Novoroční předsevzetí“? 

Novoroční předsevzetí je obyčejně slib nebo cíl, který si člověk dává sám sobě do nového roku. Slib, že se v daném roce zlepšíme v něčem nebo že něco dosáhne. 

Předsevzetí je způsob, jak se člověk motivuje k tomu, aby zlepšil něco ve svém životě.

Je dobrým startem pro změnu. Ale splnění takového předsevzetí má jeden háček.
Nestačí si ho pouze dát/říct a čekat.
Důležité je za ním jít a splnit ho. Pro splnění cíle, který si dáváte na Nový rok je důležité, abyste byla o jeho přínosu přesvědčena. Abyste věřila a měla motivaci, že když splníte cíl, bude to mít pro vás vytoužený efekt-například zhubnete.

 

Pokud máte sama nějaké nesplněné předsevzetí z předešlého roku nebo si ho chcete dát letos, čtěte dál.

Jaký je cíl předsevzetí?

    1. vyřešit svůj problém,
    2. „něco“ na sobě zlepšit,
    3. být dokonalejší!

Abychom však TA slova zrealizovali, musíme pro TO něco sami udělat.

Na úvodní fotografii jsou mé tipy na oblasti, které si chceme zlepšovat. V podstatě obyčejné věci. Ale abychom se dobrali k lepší fyzičce, postavě, imunitě i náladě, je potřeba se vyhecovat a jít do akce. Musíme se sami přičinit.

A začátek neodkládat na někdy, na pondělí, na další týden…Třeba jít hned třeba na procházku a hlavně potom chodit pravidelně!

Ovšem teď na začátku nového roku je právě pro začátek ideální příležitost!

Nemusíte nic odkládat a můžete prostě začít hned!

Pokračovat ve čtení „Jak opravdu splnit svoje novoroční předsevzetí“

10 důvodů, proč začít běhat

Proč začít pravidelně běhat

10 důvodů, proč začít běhat. Jsou mezi nimi i ty vaše?

Stále víc lidí dnes začíná s běháním. 

  • Proč lidé začínají? Jaký mají důvod běhat? Říká se, že prý je to moderní…
  • Že by davy lidí běhaly jen kvůli tomu?

A co jiný důvod?

  • Není to proto, že se lidé potřebují uvolnit z toho uspěchaného kolotoče plného zodpovědnosti a starostí?
  • Nebo třeba proto, že chtějí zhubnout?

Práce - vydělávání peněz, bydlení - rodina.

Samá zodpovědnost. Proto se podvědomě toužíme uvolnit, osvobodit a načerpat novou energii.

Sepsala jsem 10 důvodů k běhání začínajících běžců a běžkyň, které jsem v poslední době zaznamenala.
Najdete mezi nimi i ten váš?

(více…)

4 lekce pro dámy

Jak zpomalit stárnutí, zhubnout a cítit se líp ve svém těle.4# Lekce pro dámy 

Jak zpomalit stárnutí, zhubnout a cítit se líp ve svém těle.

Milé dámy, je vám je víc než třicet, čtyřicet nebo i přes padesát let (jako mě)?

    • Máte pocit, že by to ve vašem životě „něco“ chtělo, ale nevíte přesně co?
    • Máte jen neurčitou představu, touhu něco na sobě změnit?
    • Chcete žít plnohodnotný a dlouhý život, pokud možno v co nejlepší kondici a ve zdraví?
    • Jak a čím začít, kde vzít informace, s kým se poradit?

Nabízím vám článek, ve kterém vám předám své vlastní zkušenosti, jak to dělám já.

Pánové mi prominou, že následující řádky nejsou primárně určeny pro ně, ale pozor, zakázané to vážně není. Naopak. Můžete si článek přečíst a třeba ho doporučit ženě, kterou by podle vašeho názoru mohl zajímat. Pokračovat ve čtení „4 lekce pro dámy“

Můžete mít svého vlastního maséra každý den?

Můžete mít svého vlastního maséra každý den?

Tak tohle si může dovolit jen špičkový sportovec, řeknete si. Po každém tréninku a ještě navíc osobního maséra, jen pro sebe!

A co my, hobíci a rekreační běžci? Co naše nohy, záda a ostatní části těla po tréninku? Taky by potřebovaly promasírovat, připravit tělo na další trénink a vyhnout se problémům či dokonce zranění, které může nastat.

Čas od času si masáž dopřejeme, ale to není každý den. Ale proč, když je to za prvé příjemné, za druhé dost potřebné? Pokračovat ve čtení „Můžete mít svého vlastního maséra každý den?“

Nejsme žádní ledňáčci…aneb jak dopadlo vaše novoroční předsevzetí…

Nejsme žádní ledňáčci!


Aneb jak dopadlo vaše novoroční předsevzetí…

První měsíc nového roku je za námi a nastal čas se podívat, jak daleko jste se dostali s plněním vašeho novoročního předsevzetí.

  1. Pokud také patříte mezi ty, kteří si toto předsevzetí dali, je fajn hned po prvním měsíci bilancovat. Třicet dní už má určitou vypovídací hodnotu přinejmenším v tom, že máte leden ještě čerstvě v paměti a ukáže vám přesný počet dní, kdy jste byli aktivní a snažili se (a kdy ne).

  2. Jestliže jste si žádné předsevzetí nedali, můžete se v dalších řádcích inspirovat, jak může člověk dosáhnout svého cíle, když se k něčemu rozhodne. A nemusí to být přímo na Nový rok…

  3. Existuje i další možnost. I když nejste příznivcem novoročních předsevzetí, můžete si stanovit třeba teď hned cíl a začít ho plnit. Nikdy není pozdě.

Pokračovat ve čtení „Nejsme žádní ledňáčci…aneb jak dopadlo vaše novoroční předsevzetí…“

Chci začít běhat, ale…


Chci začít běhat, ale...
Běhat se dá všude, i na dovolené. Třeba i naboso, když se vám do kufru nevejdou běžecké boty.

Chci začít běhat, ale…

Konec prázdnin nebo začátek školního roku. Mnozí z nás považují toto období za určitý mezník, konkrétní bod, kterým začíná něco nového…1. září v některých z nás vyvolává pocit k zahájení nové činnosti.

Prázdniny a dovolená jsou za námi a my máme chuť se pustit do něčeho nového. Chceme začít tu „novou aktivitu“, kterou již máme v hlavě delší dobu, a pořád na ni nedošlo. Nějak nebyl čas. Ale teď padlo rozhodnutí a jdete do akce.

Jaký je váš plán, vaše zářiové předsevzetí? Pokračovat ve čtení „Chci začít běhat, ale…“

7 tipů, jak nejlépe přežít běhání v horku

7# rad, jak nejlépe přežít běhání ve  vedru

🌞Běhání při vysoké teplotě je velká zátěž pro náš organismus. Proto je důležité jak pro běžce, tak i pro ostatní, kteří se pohybují na slunci, dodržovat několik základních pravidel. Potom si budete si aktivní pohyb v létě skvěle užívat přesně podle našich představ.

Kdo je připraven, není překvapen.

Člověk se totiž na rozdíl od zvířat ochlazuje pocením, a tím se odvádějí z těla potřebné minerály. Pokračovat ve čtení „7 tipů, jak nejlépe přežít běhání v horku“

Jak uběhnout extrémní závod, i když se na něj nepřihlásíte…

Žernovský bajk je terénní závod horských kol. Ale pořadatelé v loňském roce přišli s nápadem uspořádat pro běžecké nadšence 1. ročník běžeckého závodu ve stopách žernovského bajku. Poté, až dojedou všechny kategorie cyklistů a vyhlásí se výsledky, odstartuje se tento běžecký závod.

Trasa závodu vede polními a lesními pěšinkami překrásnou krajinou Babiččina údolí, Ratibořic, okolo hradu Rýzmburk i podél řeky Úpy. Letošní trasa byla dlouhá 11 km. Protože se mi loňský závod moc líbil, přihlásila jsem se letos znovu.

Celý týden před závodem panovalo horké letní počasí, které vrcholilo právě v sobotu. Odpoledne bylo kolem 33 stupňů. V 19.15 hodin, kdy byl start, už teplota trochu klesla, ale vedro bylo pořád. V dálce byly vidět černé mraky. Nálada na startu byla uvolněná a pořadatelé závodníkům vysvětlovali průběh trasy s operativně zařazenou občerstvovačkou.

Asi po 20 minutách se znatelně setmělo, začal foukat vítr a objevily se první kapky deště. Startovní pole se rozptýlilo a já jsem běžela ve skupince se dvěma běžci. Vítr i déšť začal nápadně zesilovat. Pořád to však bylo příjemné osvěžení po těch několika dnech suchého horka.

Po půlhodině od startu, kdy jsme se dostali na dlouhý úsek po rozlehlé louce, se ovšem strhlo doslova peklo. Blesk, bouřka, velký vítr a silný déšť brzdily naše neúnavně běžící těla s hlavami skloněnými k zemi.

Naštěstí jsem tudy běžela loni a věděla jsem, že za chvíli tady někde musí být odbočka do lesa.

Po louce jsme my tři běželi dlouho. Poryvy větru, nepříjemné dešťové kapky i malé ostré kroupy nás bičovaly a byli jsme totálně promočení. Jedna moje bota vážila asi kilo. Navíc se při prudkém lijáku udělaly ve vyjetých kolejích od cyklistů proudy vody, takže běh připomínal spíš brodění potokem.

Nebylo téměř vidět, jak se setmělo, ale najednou se objevil na kraji lesa jeden ze závodníků, který tam byl „schovaný“ před bouřkou a ptal se, jestli běžíme dál. Odpověděli jsme mu, že jo. Jestli to slyšel, to nevím, ale připojil se k nám.

Hlavou mi projela otázka. Co bych asi získala tím, že bych dál neběžela? Zůstala bych v tom lijáku ještě delší dobu uprostřed luk, bez mobilu a stejně bych se musela do civilizace dostat po svých! 
To mě tedy ani nenapadlo. Naopak. Chtělo se mi běžet co nejrychleji a být brzy v cíli na žernovském hřišti.

Míjeli jsme potrhané pásky, které ještě odpoledne ukazovaly cyklistům trasu. Najednou se objevil v lese člověk  se zapnutou baterkou a mával na nás, kam máme odbočit. Později jsme se dozvěděli, že to byl jeden z pořadatelů, který běžel naproti závodníkům do protisměru. 

V lese se běželo o poznání líp, protože jsme byli krytí před větrem. Objevily se ovšem další nepředvídatelné komplikace jako důsledek vydatného deště. Na úzké pěšince tekly potoky vody a klouzalo to. Větve stromů, které lemovaly pěšinu, se pod tíhou vody sklonily a tvořily překážky ve tvaru brány, takže jsme si museli rukama rozrážet cestu. Seběhli jsme do údolí řeky Úpy a čekalo nás největší stoupání celého závodu, kolem zříceniny hradu Rýzmburk.

Touha být tam co nejdříve mě popoháněla a celý úsek jsem vyběhla, i když loni jsem právě zde neměla sílu a pár výškových metrů šla pěšky. 

Je vidět, že člověk v ohrožení objevuje svoje skryté rezervy. 

Další překvapení pro mě byla „cílová rovinka“. Když jsem vyběhla z lesa k místu, kde jsme před hodinkou startovali, vypadalo nějak jinak. Neviděla jsem nafukovací bránu ani žádnou cílovou pásku. Po chvíli rozčarování a posléze radosti, že jsem se dostala do cíle živá a zdravá jsem se dozvěděla, že všechno strhla bouřka a bránu museli uklidit, aby neodlétla.

Neměla jsem vůbec přehled o nikom v závodním poli a pořadí, když jsem sama viděla sotva před sebe. Postupně dobíhali další a další závodníci, kteří na různých místech tratě zabloudili. Někteří se dostali až do další vesnice a nechali se přivézt autem. Objevilo se i malé zranění.

Pořadatelé se nakonec dopočítali všech vydaných startovních čísel a to bylo vítězství pro všechny.
Vyhlašování výsledků a předávání cen proběhlo v sokolovně skoro jako po normálním závodě. 

Počasí nám ukázalo, kdo je tady pánem. Myslím si, že na tento  romanticko – extrémní závod, kdy si někteří účastníci sáhli na dno, nemůžu nikdy zapomenout.

„Co dodat? Pro mě jedna zkušenost. Když si myslím, že už nemůžu, není to tak docela pravda.“

Jak rychle nabrat fyzičku

Jak rychle nabrat fyzičku

Jsou to již skoro dva roky, co jsem napsala tento článek. Všechno v něm platí do puntíku pořád. Jediný problém je ale v tom, že v současné době nejsou stejné podmínky, aby se dal můj recept na zvýšení fyzičky uskutečnit tak, jak jsem napsala.

To ale rozhodně neznamená, že by nešlo si vypěstovat dobrou fyzičku i za změněných okolností. Všechno záleží na tom, jak moc budeme sami k sobě poctiví a jaký cíl si stanovíme.

Nejdříve si přečtěte původní článek, ve kterém jsem popsala své zkušenosti, jak je možné si zakrátko zvýšit výkon při běhání. Tuto metodu využijete, až se  dostanete do vyšších hor, než jsou u nás.

Na závěr vám poradím, jak to udělat i v této době, kdy zatím není tak jednoduché a samozřejmé se dostat na vyšší kopce, jak jsme byli zvyklí.

Pokračovat ve čtení „Jak rychle nabrat fyzičku“

Jak začít běhat aneb nikdy není pozdě!


Rozhodla jsem se, že na svém webu poskytnu rady a informace všem, mladým, i svým vrstevníkům. Všem, kteří by chtěli začít dělat ve svém životě něco nového. Chtěli by třeba začít běhat, nebo chodit po horách, nebo v zimě na sněžnicích…Protože jsem aktivní běžkyně, která se běhání začala intenzivně věnovat až po 45. roce svého života, můžu  vám teď, po více než 10 letech radit a pomáhat a předávat zkušenosti… Pokračovat ve čtení „Jak začít běhat aneb nikdy není pozdě!“

Končí běžecká sezóna

Brněnský zimní běžecký pohár

Končí běžecká sezóna

Neběžce, tedy ty, kteří se nevěnují běhání, možná ani nenapadne, že by někdo mohl běhat v mrazu, ve sněhu, po ledových cestách, s větrem v zádech i v očích a s čelovkou na hlavě. Možná takového běžce ani nikdy nepotkali, protože kdo by chodil ven, když se tam čerti žení a je tam taková zima.

Opravdu je to tak. Nám běžcům končí zimní běžecká sezóna.

Pokračovat ve čtení „Končí běžecká sezóna“

B7 neboli Beskydská sedmička


B7 medaile

 B7 neboli Beskydská sedmička

I letos budu prožívat s účastníky průběh jejich závodu. Pamatuji si dost přesně konkrétní chvíle a okamžiky, které jsem na trati prožila.
 
Jaké bylo počasí, kolik bylo hodin a kde jsme jedli, kde jsme byli unavení a kde jsme hledali černé fáborky, které označovaly trasu…ty jsme hledali právě v noci. Naštěstí jsme je našli. A kolik v noci svítilo hvězd.
 
Dvakrát jsem zažila ten pocit vběhnout ruku v ruce s parťákem na náměstí ve Frenštátu pod Radhoštěm a vystoupat na schody, které symbolizují 7 beskydských vrcholů a v součtu znamenají nastoupání tolik výškových metrů jako druhá nejvyšší hora světa – K2.
 

Pokračovat ve čtení „B7 neboli Beskydská sedmička“