Letos na jaře jsem na podcastu Casablanca slyšela rozhovor o přechodu Pyrenejí po slavném treku GR11, který propojuje moře s oceánem. Povídáním o GR11 a krásných divokých horách jsem byla nadšená.
V Pyrenejích jsem dosud nebyla a touha po jejich poznání mě zasáhla s neodolatelnou silou.
S Jirkou jsme ten nápad probrali a začali sbírat informace na internetu, číst zážitky a rady lidí, kteří tuto cestu už šli nebo aktuálně jdou a postupně jsme začali plánovat vlastní dobrodružství.
Rozhodli jsme se zaměřit na úsek, který nás zavede přes tři nejvyšší vrcholy Pyrenejí. Pustili jsme se pozvolna do příprav. A kromě toho mě napadlo, že dosažení Koruny Pyrenejí by mohlo být skvělým vlastním dárkem k mým šedesátinám, které oslavím právě letos v létě. Pokračovat ve čtení „Koruna Pyrenejí po GR11“
Zajímá vás, co tato kombinace čísel znamená? Je to snad nějaký kód?
Jak se to vezme. Je a není. Jde o cvičební metodu, která slibuje zhubnutí a zformování postavy. V poslední době se stala velmi oblíbenou mezi lidmi hlavně na sociálních sítích, kteří chtějí spálit kalorie a zhubnout, ale nechtějí nebo nemohou z nějakých důvodů běhat.
Nestíháte? Naučte se konečně dobře zorganizovat svůj drahocenný čas!
Máte dojem, že vám čas uniká mezi prsty? Den za dnem se snažíte zvládnout všechny povinnosti a tak na běhání, procházky nebo túry už vůbec nic nezbývá? A proto neběháte?
Naučit se dobře organizovat čas je schopnost, která přináší mnoho výhod a pomáhá nám získat víc prostoru pro sebe a své aktivity. A tuto schopnost je potřeba se naučit, pořád zdokonalovat a dokonce si ji hýčkat! Vždyť čas je to nejcennější, co máme. Všichni máme 24 hodin, ale záleží na každém, jak s nimi bude hospodařit.
Dobře zorganizovaný čas=víc času pro své aktivity.
Na Nový rok jsem vyhodnotila tento článek z pohledu člověka, který si dal loni novoroční předsevzetí začít se pohybovat/běhat/chodit, aby si zlepšil svou fyzičku, zhubnul nebo zformoval svou postavu, prostě si zlepšil kvalitu života .
Co je vlastně „Novoroční předsevzetí“?
Novoroční předsevzetí je obyčejně slib nebo cíl, který si člověk dává sám sobě do nového roku. Slib, že se v daném roce zlepšíme v něčem nebo že něco dosáhne.
Předsevzetí je způsob, jak se člověk motivuje k tomu, aby zlepšil něco ve svém životě.
Je dobrým startem pro změnu. Ale splnění takového předsevzetí má jeden háček. Nestačí si ho pouze dát/říct a čekat. Důležité je za ním jít a splnit ho. Pro splnění cíle, který si dáváte na Nový rok je důležité, abyste byla o jeho přínosu přesvědčena. Abyste věřila a měla motivaci, že když splníte cíl, bude to mít pro vás vytoužený efekt-například zhubnete.
Pokud máte sama nějaké nesplněné předsevzetí z předešlého roku nebo si ho chcete dát letos, čtěte dál.
Jaký je cíl předsevzetí?
vyřešit svůj problém,
„něco“ na sobě zlepšit,
být dokonalejší!
Abychom však TA slova zrealizovali, musíme pro TO něco sami udělat.
Na úvodní fotografii jsou mé tipy na oblasti, které si chceme zlepšovat. V podstatě obyčejné věci. Ale abychom se dobrali k lepší fyzičce, postavě, imunitě i náladě, je potřeba se vyhecovat a jít do akce. Musíme se sami přičinit.
A začátek neodkládat na někdy, na pondělí, na další týden…Třeba jít hned třeba na procházku a hlavně potom chodit pravidelně!
Ovšem teď na začátku nového roku je právě pro začátek ideální příležitost!
B7 je horský maraton přes 8 vrcholů Beskyd. Došla jsem ji 2x a chci své nabyté zkušenosti předat i dalším lidem. Mám zážitky na celý život.
10 rad, jak dojít do cíle B7
Máte zakoupené startovné na B7 a nemáte natrénováno?
Bojíte se, jestli to dáte?
Láká vás B7 a chystáte se přihlásit příští rok ?
Přemýšlíte, jak se na tento závod připravit?
Nepropadejte zoufalství, ještě je čas začít!
Beskydská sedmička je výzva. Je to volání a touha. Vím, o čem mluvím.
Samozřejmě, že po ní netouží někdo, kdo má ke sportu a dobrodružství daleko. Ale to není váš případ, když čtete tyto řádky.
Stačí se podívat na profil tratě, která sice prošla od 1. ročníku drobnými změnami, ale základ zůstává stejný. Závodníci musí vystoupat a sestoupat 8 beskydských vrcholů. Není zde moc pozvolných pasáží, ale spíše prudce nahoru a to samé dolů. Terén je technicky náročný, hlavně okolí Smrku a Lysé, kde jsou úzké kamenité stezky.
Zvu vás k poslechu inspirativního rozhovoru se specialistkou na výživu a zdravý životní styl, paní Terezou Bicanovou.
O čem jsme si povídaly?
Jak se postarat o své tělo, aby dlouho vydrželo, hezky vypadalo a bylo nám v něm dobře.
Jak si správně zkombinovat jídlo a běhání.
Proč se nemusíte obávat najíst po tréninku?
Co se stane, když se po běhání špatně najíte?
Jak si zajistit dobrý výkon do budoucna?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete v našem krátkém rozhovoru.
Běhání nám přináší spoustu benefitů. Máme dobrou postavu, fyzička je samozřejmostí.
A slova nachlazení a rýma? Už ani nevíme, co to je...
Proto je dobré se postarat o naše tělo, abychom mohly běhat bez problémů a bolesti až do "pokročilého věku". Až do té doby, dokud nám bude přinášet radost.
Kvalitní strava je základem pro naše sportování. V rozhovoru se dozvíte i tipy na vhodné jídlo před i po běhání. Nezapomněly jsme zmínit i doplňování tekutin, co a jak a kdy pít během sportování.
Kromě kvalitního jídla jsou i další věci, které jsou potřebné, ba přímo nutné k tomu, aby naše tělo fungovalo dlouhé roky podle našich představ. Ale o tom až někdy příště.
Když jsem si v pátek 30.10. večer přečetla zprávu, že aplikace Endomondo končí, tak jsem tomu nevěřila. V poslední době jsem si totiž zvykla na zprávy valící se na nás ze všech stran, které chrlí „zaručené“ informace. Já si ovšem musím nejdřív přefiltrovat… Pokračovat ve čtení „Endomondo končí“
Cvik zvaný prkno neboli plank, také planking, patří k nejkomplexnějším cvikům, kterými posílíte paže, bříško a hlavně core neboli střed těla. I když v prkně stojíte na místě, vaše svaly pracují naplno.
PRKNO, PLANK, je jeden z nejúčinnějších cviků, při kterém nepotřebujete vůbec nic. Jen své tělo. Dokonce ani podložka není nutná, i když je příjemná. A stačí jen chvilka denně. Žádné hodiny strávené v posilovně.
Cvik provádíte vlastní vahou těla, při kterém zabírá více svalů současně. Je vhodný nejen pro běžce, ale pro všechny sportovce, samozřejmě i pro ostatní lidi pro správné držení těla a jako prevence bolesti zad. Na první pohled vypadá jednoduše, ale je důležité dodržet všechno správně, aby fungoval. Pak je to cvik velmi efektivní.
Jak zpomalit stárnutí, zhubnout a cítit se líp ve svém těle.
Milé dámy, je vám je víc než třicet, čtyřicet nebo i přes padesát let (jako mě)?
Máte pocit, že by to ve vašem životě „něco“ chtělo, ale nevíte přesně co?
Máte jen neurčitou představu, touhu něco na sobě změnit?
Chcete žít plnohodnotný a dlouhý život, pokud možno v co nejlepší kondici a ve zdraví?
Jak a čím začít, kde vzít informace, s kým se poradit?
Nabízím vám článek, ve kterém vám předám své vlastní zkušenosti, jak to dělám já.
Pánové mi prominou, že následující řádky nejsou primárně určeny pro ně, ale pozor, zakázané to vážně není. Naopak. Můžete si článek přečíst a třeba ho doporučit ženě, kterou by podle vašeho názoru mohl zajímat. Pokračovat ve čtení „4 lekce pro dámy“
Ode dne 22.3.2020, kdy jsem napsala tento článek, platí v České republice nouzový stav. Byly však povoleny procházky v přírodě i běhání. Musíme ale dodržovat nařízená pravidla.
Od 24.4. se pravidla začala uvolňovat…
Od června začalo velké uvolňování, ale já tady na svém webu tento článek nechám jako připomínku doby nedávno minulé.
I v době pandemie a omezeného pohybu je možné a dokonce žádoucí zůstat aktivní a zachovat si podle starého přísloví "ve zdravém těle zdravého ducha".
Tak tohle si může dovolit jen špičkový sportovec, řeknete si. Po každém tréninku a ještě navíc osobního maséra, jen pro sebe!
A co my, hobíci a rekreační běžci? Co naše nohy, záda a ostatní části těla po tréninku? Taky by potřebovaly promasírovat, připravit tělo na další trénink a vyhnout se problémům či dokonce zranění, které může nastat.
První měsíc nového roku je za námi a nastal čas se podívat, jak daleko jste se dostali s plněním vašeho novoročního předsevzetí.
Pokud také patříte mezi ty, kteří si toto předsevzetí dali, je fajn hned po prvním měsíci bilancovat. Třicet dní už má určitou vypovídací hodnotu přinejmenším v tom, že máte leden ještě čerstvě v paměti a ukáže vám přesný počet dní, kdy jste byli aktivní a snažili se (a kdy ne).
Jestliže jste si žádné předsevzetí nedali, můžete se v dalších řádcích inspirovat, jak může člověk dosáhnout svého cíle, když se k něčemu rozhodne. A nemusí to být přímo na Nový rok…
Existuje i další možnost. I když nejste příznivcem novoročních předsevzetí, můžete si stanovit třeba teď hned cíl a začít ho plnit. Nikdy není pozdě.
Výhoda běžce, a to i hobby běžce je, že má zpravidla dobrou fyzičku. Jakmile se běháním zabýváte, svou kondici si neustále udržujete, pěstujete i zlepšujete. Získáváte sílu, vytrvalost i odolnost. A to právě je ono, co potřebujete pro
ferratování, tedy lezení po ferratách.
Je to aktivita, kterou jsem si hned napoprvé před lety zamilovala. Je to moje top záliba, která by se bez dobré fyzičky neobešla.
Běhat se dá všude, i na dovolené. Třeba i naboso, když se vám do kufru nevejdou běžecké boty.
Chci začít běhat, ale…
Konec prázdnin nebo začátek školního roku. Mnozí z nás považují toto období za určitý mezník, konkrétní bod, kterým začíná něco nového…1. září v některých z nás vyvolává pocit k zahájení nové činnosti.
Prázdniny a dovolená jsou za námi a my máme chuť se pustit do něčeho nového. Chceme začít tu „novou aktivitu“, kterou již máme v hlavě delší dobu, a pořád na ni nedošlo. Nějak nebyl čas. Ale teď padlo rozhodnutí a jdete do akce.
🌞Běhání při vysoké teplotě je velká zátěž pro náš organismus. Proto je důležité jak pro běžce, tak i pro ostatní, kteří se pohybují na slunci, dodržovat několik základních pravidel. Potom si budete si aktivní pohyb v létě skvěle užívat přesně podle našich představ.
Nejen během je běžec živ. Člověk, který běhá, nabírá sílu a kondici i dalšími a navíc velmi příjemnými aktivitami. Jednou z nich, alespoň pro mě, je vysokohorská turistika. Že se dá zvýšit fyzička výstupem do vyšší nadmořské výšky je dokázané. Nemusí to být zrovna Himaláje. I nižší kopce, které nám jsou dostupnější i několikrát v roce, mají stejný efekt. Pokračovat ve čtení „Tři dvoutisícovky za tři dny“
Žernovský bajk je terénní závod horských kol. Ale pořadatelé v loňském roce přišli s nápadem uspořádat pro běžecké nadšence 1. ročník běžeckého závodu ve stopách žernovského bajku. Poté, až dojedou všechny kategorie cyklistů a vyhlásí se výsledky, odstartuje se tento běžecký závod.
Trasa závodu vede polními a lesními pěšinkami překrásnou krajinou Babiččina údolí, Ratibořic, okolo hradu Rýzmburk i podél řeky Úpy. Letošní trasa byla dlouhá 11 km. Protože se mi loňský závod moc líbil, přihlásila jsem se letos znovu.
Celý týden před závodem panovalo horké letní počasí, které vrcholilo právě v sobotu. Odpoledne bylo kolem 33 stupňů. V 19.15 hodin, kdy byl start, už teplota trochu klesla, ale vedro bylo pořád. V dálce byly vidět černé mraky. Nálada na startu byla uvolněná a pořadatelé závodníkům vysvětlovali průběh trasy s operativně zařazenou občerstvovačkou.
Asi po 20 minutách se znatelně setmělo, začal foukat vítr a objevily se první kapky deště. Startovní pole se rozptýlilo a já jsem běžela ve skupince se dvěma běžci. Vítr i déšť začal nápadně zesilovat. Pořád to však bylo příjemné osvěžení po těch několika dnech suchého horka.
Po půlhodině od startu, kdy jsme se dostali na dlouhý úsek po rozlehlé louce, se ovšem strhlo doslova peklo. Blesk, bouřka, velký vítr a silný déšť brzdily naše neúnavně běžící těla s hlavami skloněnými k zemi.
Naštěstí jsem tudy běžela loni a věděla jsem, že za chvíli tady někde musí být odbočka do lesa.
Po louce jsme my tři běželi dlouho. Poryvy větru, nepříjemné dešťové kapky i malé ostré kroupy nás bičovaly a byli jsme totálně promočení. Jedna moje bota vážila asi kilo. Navíc se při prudkém lijáku udělaly ve vyjetých kolejích od cyklistů proudy vody, takže běh připomínal spíš brodění potokem.
Nebylo téměř vidět, jak se setmělo, ale najednou se objevil na kraji lesa jeden ze závodníků, který tam byl „schovaný“ před bouřkou a ptal se, jestli běžíme dál. Odpověděli jsme mu, že jo. Jestli to slyšel, to nevím, ale připojil se k nám.
Hlavou mi projela otázka. Co bych asi získala tím, že bych dál neběžela? Zůstala bych v tom lijáku ještě delší dobu uprostřed luk, bez mobilu a stejně bych se musela do civilizace dostat po svých! To mě tedy ani nenapadlo. Naopak. Chtělo se mi běžet co nejrychleji a být brzy v cíli na žernovském hřišti.
Míjeli jsme potrhané pásky, které ještě odpoledne ukazovaly cyklistům trasu. Najednou se objevil v lese člověk se zapnutou baterkou a mával na nás, kam máme odbočit. Později jsme se dozvěděli, že to byl jeden z pořadatelů, který běžel naproti závodníkům do protisměru.
V lese se běželo o poznání líp, protože jsme byli krytí před větrem. Objevily se ovšem další nepředvídatelné komplikace jako důsledek vydatného deště. Na úzké pěšince tekly potoky vody a klouzalo to. Větve stromů, které lemovaly pěšinu, se pod tíhou vody sklonily a tvořily překážky ve tvaru brány, takže jsme si museli rukama rozrážet cestu. Seběhli jsme do údolí řeky Úpy a čekalo nás největší stoupání celého závodu, kolem zříceniny hradu Rýzmburk.
Touha být tam co nejdříve mě popoháněla a celý úsek jsem vyběhla, i když loni jsem právě zde neměla sílu a pár výškových metrů šla pěšky.
Je vidět, že člověk v ohrožení objevuje svoje skryté rezervy.
Další překvapení pro mě byla „cílová rovinka“. Když jsem vyběhla z lesa k místu, kde jsme před hodinkou startovali, vypadalo nějak jinak. Neviděla jsem nafukovací bránu ani žádnou cílovou pásku. Po chvíli rozčarování a posléze radosti, že jsem se dostala do cíle živá a zdravá jsem se dozvěděla, že všechno strhla bouřka a bránu museli uklidit, aby neodlétla.
Neměla jsem vůbec přehled o nikom v závodním poli a pořadí, když jsem sama viděla sotva před sebe. Postupně dobíhali další a další závodníci, kteří na různých místech tratě zabloudili. Někteří se dostali až do další vesnice a nechali se přivézt autem. Objevilo se i malé zranění.
Pořadatelé se nakonec dopočítali všech vydaných startovních čísel a to bylo vítězství pro všechny. Vyhlašování výsledků a předávání cen proběhlo v sokolovně skoro jako po normálním závodě.
Počasí nám ukázalo, kdo je tady pánem. Myslím si, že na tento romanticko – extrémní závod, kdy si někteří účastníci sáhli na dno, nemůžu nikdy zapomenout.
„Co dodat? Pro mě jedna zkušenost. Když si myslím, že už nemůžu, není to tak docela pravda.“
Protože se věnuji běhání už spoustu let, přišla jsem za tu dobu na pár zajímavých vychytávek. S jednou z nich vás teď seznámím, protože si myslím, že by mohla být velmi prospěšná i všem ostatním, kteří běhají
a chtějí si rychle, dá se říct skokově zlepšit kondici, rychlost a výdrž při běhu. V dnešní uspěchané době chce každý všechno rychle a hned, není přece čas. Tohle je přesně ono.
Když si chce běžec zlepšit svoji fyzickou kondici, musí pravidelně trénovat, posilovat, ale i provádět strečink a regenerovat. Většinou má před sebou určitý cíl, závod nebo třeba vysněnou zážitkovou dovolenou, kde bude dobrou fyzičku potřebovat.
Poznáváte se tady i vy?
Když tohle všechno pravidelně děláte, je to fajn a potřeba. Ale když si chcete ještě rychleji zvýšit vytrvalost a zlepšit čas při běhání, zkuste můj návod. Mám ho vyzkoušený a fakt funguje.
Můj recept
Starám se o to, jak si nabrat fyzičku, nonstop. Bez ohledu na roční období. Většinou se pohybuji v okolí svého domova. Hlavní aktivitou je pro mě běhání, rychlá chůze, ale hodně jezdím i na kole, na běžkách, kolečkových bruslích a ráda chodím i na sněžnicích.
Jsem zvyklá na teplo, déšť, zimu, sníh, mráz i ledovku. Za všech povětrnostních podmínek se dá vyrazit a něco pro svou kondici udělat.
Problém nemám ani za tmy. Dokonce jsou tyto večerní výběhy s čelovkou na hlavě takovým malým dobrodružstvím zpestřující všední a obyčejné dny. Jde o to, jak se člověk dokáže zabavit a zda se umí radovat i z úplných maličkostí.
Ale jsou dny, kdy všechny své rutinní a oblíbené aktivity s potěšením opustím.
Proč se těším na dny, kdy nevyběhnu na svou oblíbenou trasu? To by nedávalo smysl, kdyby…
…kdybych neměla ještě jednu velkou vášeň. A tou jsou hory. Miluji kopce, hory a skály. Těším se pokaždé, když je na obzoru nějaký výšlap, kde si dám pořádně do těla, propotím tričko a poznám další kousek světa. A většinou se těším dlouho, protože „výlety“ do hor se dlouho dopředu plánují.
Těším se také proto, že vím, co získám pro své tělo, až se vrátím.
Pak přijde den odjezdu. Čím víc se blížím k cíli, tím víc na mě doléhá zvláštní pocit. A po prvních krocích v mých nejoblíbenějších (a také jediných) pohorách značky Hanwag, s trekovými hůlkami Leki, kdy už dýchám horský vzduch a jsem obklopená jen nádhernou čistou přírodou bez aut, civilizace a hluku, zažívám slastný pocit svobody.
Po pár hodinách, kdy se z údolí dostávám výš a výš a vidím první špičky hor, ztichnu a dívám se užasle na tu krásu. Kochám se. Ovšem v případě, že není mlha.
Hory, skály, skalky…
Nejvíc na mě dolehl tento pocit, když jsem viděla poprvé ve svém životě vrcholky a údolí v Himalájích. Přála bych to vidět každému člověku. Obrovské hory i hluboká údolí se nedají s ničím, co jsem dosud v Evropě viděla, srovnat. Prý mnoho lidí při prvním pohledu na himalájské hory začne plakat. Já jsem k tomu neměla moc daleko…
Jediná civilizační vymoženost, které se v horách nerada vzdávám,
je mobil. Je to hned ze dvou důvodů. Za prvé jsem ráda (a zvyklá) být online a za druhé si na mobil zaznamenávám do své oblíbené aplikace všechny svoje trasy, běžecké i horské.
Tyto záznamy mají pro mě neskutečnou hodnotu, protože mám zaznamenaný přesný přehled o poloze, nastoupaných metrech, ušlých kilometrech, čase…a v historii si pak najdu jakoukoli trasu. Nedobrovolně se vzdávám mobilu tam, kde není signál. Což se stává v horách velmi často.
Pozorovatel
Obě mé záliby, tedy běhání a hory, mají mnoho společného. Je to pohyb, příroda, fyzická aktivita (námaha) a spokojenost z dosaženého cíle. Po běhání i v horách vnímám stejné pocity štěstí a svobody, uvolnění a klidu.
Co je to tedy za vychytávku, kterou si může člověk zlepšit svůj výkon i vytrvalost?
Na Velikonoce v roce 2019 jsme si s mým parťákem naplánovali výstup na Groß Priel, nejvyšší vrchol Totes Gebirge, Mrtvých Hor. Už jsme na této krásné hoře před lety byli, ale tenkrát v létě jsme vycházeli z jihu, z Hinterstoderu. Nyní jsme zvolili druhou cestu, ze severu, z vesnice Grünau. Navíc v době, kdy je v Alpách ještě zimní sezóna. Jediná možnost, kde přenocovat, byla ve winterraumu chaty Welserhütte.
Na Velký Pátek jsme tedy vycházeli z parkoviště s tímto cílem. Dole panovalo teplé jarní počasí, ani stopy po sněhu a naše sněžnice přivázané
k batohům i nám připadaly trochu nepatřičně. Ten můj, kde jsem měla jen nejnutnější věci na 3 dny, tedy jídlo, spaní, sněžnice a mačky, vážil asi 15 kg.
Start z parkoviště
Cesta nahoru byla jarní asi do jedné třetiny. Pak se začal objevovat sníh
a sklon kopce se začal prudce zvyšovat. Boty se nám začaly podsmekávat, tak jsme na jediném kousku rovné země rychle navlékli mačky. Tento manévr proběhl asi po 5 hodinách od parkoviště.
Poslední úsek výstupu byl hlubokým sněhem, kde se nám nohy i s mačkami bořily po kolena. Ale ani sněžnice, které si Jirka s očekáváním zlepšení chůze nazul místo maček, mu nepomohly víc než půl hodiny a znovu se přezouval zpátky.
Stoupání, které se nám zdálo už tak dost prudké, se ještě zvýšilo, takže se místy dalo jít téměř jen po čtyřech. Krok za krokem jsme zabodávali mačky do sněhu, který v této nadmořské výšce již zdaleka nebyl měkký, naopak. Byl to tvrdý zmrzlý led. K chatě jsme se dostali ještě za světla, kolem 18. hodiny. Dost znavení jsme se uvítali se dvěma rakouskými skialpinisty s nádhernými muzikantskými jmény Wolfgang a Johannes, kteří dorazili před námi, ve winterraumu zatopili a nabídli nám vroucí vodu.
Bilance výstupu první den. Doba i převýšení – dobrý výkon.Zasloužená večeře.
Ve výšce 1740 m se nám spalo parádně. Na druhý den jsme se těšili a vyrazili k našemu cíli, k vrcholu Groß Priel. Jeho výška je 2515 m a vede k němu i z této strany nádherná túra. Vycházeli jsme brzy ráno, kdy byl sníh ještě zmrzlý. Slunce svítilo a na vrcholu jsme stanuli před polednem. Červený mohutný kříž a nádherné výhledy. Krajina, která člověka uchvacuje.
Vrchol je první odměna
za nastoupané metry. Za 2 dny jich bylo opravdu dost.
Druhý benefit si vychutnám až doma. Už se na něj těším. Poznám to na svém běhání obvykle druhý až třetí den po návratu.
Groß Priel
Třetí den po jasné noci strávené v „našem“ winterraumu jsme se vraceli
z chaty na parkoviště. Sestoupané metry sice do svých „statistik“ nepočítám, ale popravdě, cesta dolů byla docela hustá, protože sníh byl po ránu zmrzlý a pohled dolů chvílemi připomínal ledovou skluzavku.
Když vidíte příkré svahy směrem dolů, zdají se snad ještě prudší, než byly cestou nahoru. Nohy nepřirozeně nakloněné se i v mačkách vylamovaly. Museli jsme kontrolovat každý krok, protože ani jeden nesmí být špatný, že…
Zpátky jsme šli téměř stejně tak „rychle“ jako nahoru. To znamená pomalu.
Když jsme kolem poledne sešli dolů, narazili jsme na úžasné jezírko, takže jsme nezaváhali ani na chvilku. Nevím, kolik měla voda stupňů (prostě byla ledová), ale já jsem dala 7 celých temp… Skutečná jarní očista.
Nádherné průzračné jezírko
Co jsme tedy absolvovali:
Nastoupané metry za 2 dny 2121 m. Klesání to samé.
Celková doba chůze celého třídenního výšlapu – sečteno podle aplikace Endomondo je 17,71 hodin.
2 noci v nadmořské výšce 1740m .
Zátěž 15 kg.
Proč takové součty a výsledky?
Protože právě toto je ta vychytávka, která u mě funguje a může být inspirací i pro vás. Zkuste podobnou akci a vyzkoušejte vaši fyzičku.
Potom zaběhněte váš oblíbený úsek a porovnejte si časy před a po akci.
Souhrn, co máte udělat pro rychlé zlepšení fyzické kondice:
Vystoupat 1000 výškových metrů alespoň 2 dny za sebou
s podobným nákladem na zádech.
Spát 1-2 noci ve vyšší nadmořské výšce.
Krásné a výživné. Děkuji za to, že mohu takové neopakovatelné chvíle zažít.
Vrcholoví sportovci také jezdí do vyšších nadmořských výšek, aby ve ztížených podmínkách trénovali. Po návratu pak mají lepší výsledky.
Sama na sobě jsem takové zlepšení v běhání vypozorovala po každém návratu z hor už před lety. Nejdříve jsem se tomu divila. Teď už se na to těším.
Líp se mi dýchá a na stejných běžeckých tratích mám lepší časy.
Stačí k tomu i jeden prodloužený víkend v horách a posun je vidět. Dalším plusem je, že jste nabití novou energií a spoustou zážitků.
Recept pro vás na rychlé zlepšení fyzické kondice v domácích podmínkách:
Vystoupat 1000 výškových metrů si můžete samozřejmě naordinovat i v Čechách.
Nemusíte ani bydlet na horách.
Najděte si nejbližší nejvyšší místo, kam můžete vystoupat. Jednoduše si to najdete v mapy.cz a můžete potom tyto výškové metry chodit, kolikrát chcete. To už záleží na vás.
Můžete si dát na záda batoh podle vlastní chuti. Ale nezapomeňte, že dlouhodobý pohyb se zátěží se může projevit na vašich kloubech. Takže spíš choďte se zátěží jen krátkodobě nebo bez ní. Nalehko zvládnete těch výškových metrů určitě víc.
Spát minimálně 2 noci ve vyšší nadmořské výšce můžete jen tam, kde to v Čechách jde. Tento „efekt“ asi nebude mít takový dopad na vaše zrychlení jako na vyšších kopcích, například v Alpách.
Kondice vám poroste, když budete do kopců běhat, ne jenom chodit. A nemusí to být žádné strmé svahy, ale normální kratší kopce, u kterých se pěkně zapotíte.
Závěr je tedy takový:
Kdo má chuť trénovat a zlepšovat se, ten si určitě „svůj“ způsob najde. Je fajn si umět najít za každých podmínek vlastní cestičku a jít po ní a nehledat výmluvy. Je to na každém z nás. Je to náš život a naše rozhodnutí.
V dálce nad mou hlavou se tyčí vrchol Groß Priel.
Na tomto webu se užívají soubory cookies. Pokud budete nadále prohlížet tyto stránky, předpokládám, že s použitím cookies souhlasíte.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Koruna Pyrenejí po GR11
